Jak to tenkrát vzniklo

Bylo nebylo, aneb jak se tenkrát narodilo Fraise. 

Pocházím z východního Slovenska a jako malá holka jsem občas v ruce ušila něco malého na panenky. Nikdy to nebyla žádná ambice, spíše holčičí hraní. Pak jsem ale zatoužila být dobrou fotografkou a vystudovala jsem na střední škole fotografii. Moc mě to bavilo, celý ten proces od vzniku až po finální fotografii. Občas jsem si dělala legraci, že pojedu do Francie a budu fotit modelky pro módní časopisy. Po ukončení školy skončilo i focení na analog a na světlo světa přišla digitální fotografie. Dokonalý zázrak, jenže já jsem měla najednou pocit, že fotka už není pro mě, neb digitální fotografie byla taková španělská vesnice. 

Přestěhovala jsem se do Čech a začala studovat ekonomii se zaměřením na zahraniční obchod, a tak jsem na dlouhá léta spíše tvořila tabulky než něco kreativního. Každopádně nemohu říct, že by mě to nebavilo. Já se dovedu nadchnout pro jakoukoliv práci. Asi mám v sobě malinko workoholismus. Nikdy jsem si ale nemyslela, že by mou náplní práce bylo oblékání žen. Na to jsem si opravdu ani ve snu nepomyslela.

Po uzavření pobočky, kde jsem pracovala jsem sice mohla nastoupit do jiné, v jiném městě, ale vzhledem k tomu, že dcera byla často nemocná, dojíždění nebylo možné. A tak na Silvestra u sklenky vína vznikl nápad, který jsem od špendlíku a křídy vypiplala až do dnešní podoby a jsem za to ráda. Je to taková moje terapie. Tvoření je nádherná věc. Navíc když pak vidíte spokojenou ženskou duši, která se v oblečení rozzáří, tak pak vím, že to byla dobrá volba. Sice můj studentský sen nežiju. Nejsem dobrá fotografka ve Francii a nefotím modelky pro módní časopisy. To ale vůbec nevadí, místo toho si nechávám fotit své vlastní modely pod značkou s francouzským názvem. Takže sny se vlastně plní, jen se malinko změní jeho forma. 

Vaše Fraise